Lískové ořechy. Proč je pěstovat a v čem jsou dobré?
Co vás napadne, když se řekne lískové ořechy? Někoho možná pohádku Tři oříšky pro Popelku, někdo si zase vzpomene na tabletky proti alergii. Líska obecná je nesmírně houževnatý stromek. Dělá parádu snad každé zahradě. Důvodů, proč ji pěstovat je ale daleko víc.
Hodí se do svahu
Pokud vlastníte pozemek, který je ve svahu, nemusíte mít obavy lískový strom pořídit. Naopak. Líska totiž zpevňuje půdu, proto se také vysazuje jako živý plot, který zároveň funguje jako větrolam. Strom je ale také dobrý jako dřevo, ze kterého si můžete udělat parádní dřevěný přírodní plot. Nicméně opomenout nesmíme ani její výraznou roli pro včelstvo, kdy kvetoucí lísky již během března jsou pro ně první pastvou. Lískové ořechy jsou pak jen bonusem, který stojí zato si posbírat.
Zajímavostí je, že dorůstá do výšky 3 -5 metrů, a jak jsme již zmínili je větrosnubná, takže květy se opilují pomocí větru.
Většina zahradníků má lísku na zahradě kvůli plodům.
Líska obecná je velmi nenáročná a prospívá i v polostínu. Šlechtěné lísky, pokud mají dobře plodit, mají nároky větší. Je třeba jim dopřát slunce, půda jim svědčí středně vlhká, hlinitá. Nemají rády těžké, zamokřené ani studené půdy, ale ani přílišné sucho. Podobné nároky má i líska turecká.
Lísky lze pěstovat jako keře i jako stromky. Velmi snadno se tvarují, a ochotně obráží. U starších keřů prosvětlení koruny přispěje k hojnější úrodě. Můžeme je zmlazovat postupným vyřezáváním a odstraňováním starších větví. Silnější kmínky můžeme zkrátit na výšku kolem 1,5 metru a zapěstovat z nich plodnou korunu.
Prořezávání není věda
Lískový strom je bujně rostoucí dřevina, takže pokud se na podzim rozhodnete jej trochu okrášlit, nic tím nezkazíte. Radíme vám po prvním jaru lísku zkrátit na 4–6 oček. Až vaše líska oslaví pomyslné 4 narozeniny, nezapomeňte provést prořezávku. Je to i kvůli prosvětlení. Při ní se necháte jen pět nejsilnějších větví. Ale nebojte se, časem vám zase krásně obroste. Jak říkáme je to velmi houževnatý strom. Až uplyne zhruba 20 let nechce opět strom omladit. Můžete tak udělat postupně, kdy staré větve nahradíte výmladky. Anebo radikálně, kdy strom prostě seříznete nad 80 cm.
Vše je o rychlosti
A jak je to s těmi oříšky? Dozrávají během září a října a vytvářejí shluky. Výhodou takového stromku je, že nemusíte ani po nich lézt, oříšky padají sami, takže je snadno posbíráte na zemi. Jen musíte být rychlejší než taková veverka nebo myš. Nicméně vhodný čas k jejich sklizni poznáte podle barvy. Musí mít zhnědnutou skořápku, která se snadno vyjme z obalu.
Pozor si také musíte dát na škůdce. Lískové oříšky jsou totiž náchylné k například nosatci lískovému, který rád způsobuje červivost plodů. Jeho larvy vyžírají jádra, takže takové úrody se moc nedočkáte. Pro zajímavost uvádíme, že samičky nakladou vajíčka do ještě zelených plodů a vylíhlé larvy se tak živí jádry oříšků. Koncem léta vylezou z plodů a zalézají do půdy, kde se zakuklí. A jak se proti tomu bránit? Nejlepší je si vybrat vhodnou odrůdu, kterou nemají nosatci rádi. Oblíbená je například Hallska obrovská. Vyzkoušet můžete i pozdní hnojení žíravými hnojivy.
Vegetativní množení
V listopadu odřízněte ze zdravých větví asi 30 cm dlouhé řízky, o něco silnější než tužka, a zapíchněte je do lehkého substrátu tak, aby třetina koukala ven. Na jaře obrazí a na podzim nebo na jaře příštího roku je přesaďte na trvalé stanoviště. Lísky lze množit i hřížením. Oba vegetativní způsoby zachovají vlastnosti dané odrůdy, na rozdíl od pěstování z oříšků.
Co všechno z oříšků vytvoříte?
Lískové oříšky mají tu výhodu, že se hodí hlavně k dezertům. Nicméně pokud si rádi dáváte ranní tvarohové krémy s čokoládou a ovocem, rozhodně je přidejte. V každém dezertu mají svůj důvod. Osobně z nich ráda dělám čokoládový krém. Není to sice nic lehkého, protože máme malé oříšky, které musím dostat ze skořápky tím, že je celé rozdrtím, ale výsledek stojí zato. Vyzkoušejte i recept na českou nutellu. Nešetřete s nimi. Za rok se další úrody jistě zase dočkáte.