Jaká by měla být vzdálenost stavby od hranice pozemku?

Říkáte si, že až na taková běžná trápení máte docela idylický život. Vlastníte velkou asijskou zahradu, postavený rodinný dům na klíč, rozumíte si se sousedy. Jenže pak přijde, ten den, kdy se všechno otočí. Nová stavba, vyšší plot, nebo postavená garáž. A řešil někdo ze sousedů s vámi vzdálenost stavby? Zřejmě ne. Asi si řekli, vždyť on to nějak přežije. Hm, jenže vy to jen tak nepřežijete, a hlavně nepřekousnete.

Co říká stavební zákon?

Vzdálenost stavby od hranice vašeho pozemku je dána zákonem. A to přesně vyhláškou č. 501/2006 Sb. Jedná se o odstup stavby od hranice se sousedním pozemkem, odstup mezi stavbami, odstup od komunikace. Zkrátka poloha stavby musí splňovat požadavky jak po architektonické, tak i urbanistické stránky. Navíc opomenout nesmíme, že nesmí ohrozit ani podzemní vody, životní prostředí, veterinární ochranu, požární ochranu bezpečnosti a požadavky na denní osvětlení.

Takový odstup musí také umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technické či jiná vybavení. Volný prostor mezi rodinnými domy by neměl být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 metry.  U zvlášť stísněných zahradních podmínkách může být vzdálenost mezi domy až 4 m. Je to jen v případě, kdy v protilehlých stěnách nejsou okna obytných místností.

Jiné je to také u pozemku, který nebyl nikdy zastavěn. V tom případě stavební úřad zvolí požadovanou vzdálenost od sousedního pozemku polovinu z délky 7 m, to znamená 3,5 m od hranic pozemku.

Stavby jako garáž či pergola

I u těch budov či stavení jsou dané vzdálenosti, o kterých byste měli vědět. Takové stavby nesmí být od společné hranice blíž než 2 metry. Vnější hrany pochozí plochy rodinného domu, jako jsou terasa nebo balkón, která je nad přilehlým terénem výše než 2 m, musí být nejméně 3 m od hranice sousedního pozemku.

Vlastníte chalupu? Tak i ta musí splňovat podmínky. Vzdálenost mezi chalupy by neměla být menší než 10 metrů.

Co se týče vzdálenosti průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, tak ta musí splňovat nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatňuje u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.

Výjimky, výjimky a výjimky

Záleží hodně na charakteru stavby, tvaru a velikosti pozemku, nicméně ve výjimečných případech můžete zažádat o snížení odstupové vzdálenosti. Ale pozor! Váš soused s tím musí souhlasit. Obecně se však stavební úřad nepřiklání k výjimkám. Proto raději svůj záměr se stavebním úřadem zkonzultujte.

Zapomenout nesmíme ani na občanský zákoník, který jasně říká, že vlastník stavby se musí zdržet všeho, co by způsobilo vnikání imisí (vody, odpadů, prachu, kouře, pachů, světla, stínu, hluku apod.) na sousední pozemek v míře nepřiměřené místním poměrům. Obzvlášť pokud by došlo k omezování sousedního pozemku. To znamená, přímo přivádět cokoli co způsobuje zněčištění na sousední pozemek Sem patří i umístění vývodu odpadních vod na hranici pozemku, což je výslovně zakázáno.

Jak na údržbu stavby?

Jak jsme již zmínili, odstup vzdálenosti staveb je klíčový, a platí to i u údržby. Vždyť i ten dřevěný plot se musí natřít. Údržba takového plotu se pak ale neobejde bez nutnosti vstoupit na sousední pozemek. A tady je chyba lávky. Nečekejte, že najdete u soudu nějaké zastání.  Námitky týkající se nemožnosti údržby vznášené sousedem, jenž prohlašuje, že na svůj pozemek v případě potřeby natření či jiné údržby nikoho nepustí, nemají žádnou oporu ani ve stavebním zákoně, natož v občanském zákoníku.

Proto je vždycky důležité se raději se sousedem domluvit. V opačném případě vás to bude stát nejen nervy, ale i peníze. Na druhou stranu vás taková zkušenost obohatí o zajímavý koníček, začnete více číst.