Jak vytvořit skalku?
Ať už máte zahradu v naprosté rovině, nebo na ní máte přirozené terénní stupně, vždy se na ní najde vhodné místo pro založení skalky. Ale co je to vlastně zahradní skalka? Jedná se o záhon imitující horské prostředí. Na skalce tak najdete nejen menší i větší kameny, ale také specifické rostliny. Zahradní skalka může být miniaturní i velká, záleží je na tom, kolik času jí chcete věnovat a kolik pro ni najdete na své zahradě místa.
Umístění skalky a jejích prvků
Tyto dominanty zahrad najdete na mnoha různých stanovištích – jsou skalky před domem, skalky za domem, nebo může být skalka u jezírka, u altánu či u terasy… Přesný výběr stanoviště do značné míry závisí také na tom, jaké rostliny budete chtít na své skalce pěstovat.
Nemusí se jednat jen o tradiční „skalničky“, ale také u sukulenty, trvalky a cibuloviny, které preferují sušší podmínky, a další rostliny. Výběr květin a dalších rostlin musí být v souladu s vybranou pozicí.
Suchomilné květiny patří na skalku s celodenním slunečním svitem, případně i krytou domem, zahradní stavbou či terénem před větrem. Ale existují také skalky ve stínu – pod stromy, nebo na severní straně zahrady, ale na ně musíte nasadit rostliny, které tolik slunce nepotřebují, ale naopak chtějí více vláhy.
I když je při budování skalky cílem co nejpřírodnější vzhled, někdy je dobré ji doplnit také např. o zahradní dekorace, které připomínají materiálem kámen. Ideálně by mělo jít o prvky, které ladí s celkovým vzhledem skalky, případně ho doplňují a ozvláštňují.
Je dobré, aby se jednalo o dekorace, které přirozeně zapadnou mezi vysázené rostliny, případně jsou rostliny vysazovány přímo do dekorací. Můžete také pomocí dekorace doplnit chybějící vodní prvek, třeba pítko pro ptáky apod. To můžete vyzdobit kameninovými figurkami ptáků.
Pokud zatím se skalkou nemáte praktické zkušenosti, poraďte se, jaké rostliny potřebují přibližně stejné podmínky i stejnou dávku péče. Pro začátečníky se doporučuje spíše menší skalka s jednodušším výběrem rostlin. Teprve po načerpání zkušeností ji můžete zvětšit, případně doplnit o vodní prvek, vyšší partie, mohutnější rostliny apod.
Skalka a stromy může přinést ještě jeden problém – spadané listí, které se mezi kameny a rostlinami jen těžko uklízí. Stejně problematické je to také pod modřínem. Proto je lepší ji případně umístit pod jiné jehličnany.
Patří skalka do roviny nebo do terénu?
Šikovný zahrádkář to zvládne na obou místech. Pokud máte zahradu v naprosté rovině, měli byste si nejdříve navézt zeminu terénní vlnu si připravit. Nemusí jít zrovna o Sněžku, stačí mírné navýšení, o zbytek postarají kameny.
Je-li skalka na rovině, jsou pro ni v poslední době poměrně oblíbené rovné kameny, například kusy břidlice, vápence, ruly… Mezi takovými kameny vznikají štěrbiny, do nichž se rostliny vysazují. Proto je někdy označována jako štěrbinová či spárová skalka.
Pokud je skalka ve svahu, nemusíte už terén nijak zásadně upravovat, jen zvolit kameny, které do svahu přirozeně zapadnou. Naopak skalka v kopci, nebo skalka v prudkém svahu bude možná potřebovat oporu. Tou může být teráska, suchá zídka, kamenný plot apod.
Vždy by měly všechny prvky být ze stejného druhu kamene, aby to vypadalo přirozeně. Navíc, ne každá rostlina se snese s každým druhem kamene. Vždy by měl výběr kamenů a půdy odpovídat zvoleným rostlinám, prostředí pak bude buď kyselé, neutrální nebo zásadité. Míchat dohromady kyselou horninu a zásaditou půdu úspěch nepřinese.
Mini skalka
Ani s opravdu miniaturní zahrádkou se skalky nemusíte vzdát. Řešením jsou tzv. mini skalky, které jsou umístěny do vhodné nádoby. Tou může být starý kamenný žlab či koryto, velký květináč, velký dřevěný truhlík, nebo v rustikálně pojaté zahradě klidně i staré dřevěné necky. V nádobě si vytvoříte z menších kamenů i rostlin iluzi horské krajiny. S nadsázkou by se dalo říct, že je to taková skalková bonsaj – je tam vše, jen v menších rozměrech.
Kdy se do skalky pustit
Nejvhodnější je připravit si základ skalky už na podzim, aby si hlína i kameny takzvaně sedly. Někdy se může stát, že větší množství sněhu některé kameny posune do trochu jiné, ale o to stabilnější polohy. Na jaře už se pak po ní bude moci přirozeně pohybovat a sázet.
Pokud jste to ale na podzim nestihli, můžete si skalku založit i na jaře. Jen je třeba se umístění zejména větších kamenů věnovat ještě pečlivěji a dát pozor, aby byla skalka skutečně stabilní. Výhodou naopak je, že jarní počasí s častým střídáním deště, někdy ještě i sněhu a sluníčka dodají kamenům rychle patinu a zbaví je puncu dokonalosti, který se ke skalce nehodí.
Co budete na skalku potřebovat
Začneme s jednodušší skalkou bez vodního prvku a na ni budeme potřebovat zejména zeminu, kameny, rostliny a případně i dekorace, ale prvním krokem bude úprava podloží.
Podloží
Abyste neměli v budoucnu problémy s plevelem, je třeba místo pro skalku důkladně zbavit všech drnů a vyplít. Odstraňte také zeminu až do hloubky plánované drenážní vrstvy. Zeminu přesypte přes síto, abyste se zbavili všech rostlinných zbytků. Pak ji rozmístěte tak, jak chcete mít skalku vytvarovanou, jenom o drenáž níže. Pokud je skalka ve svahu, tvarování je doplnění přirozený terén. V minulosti se na každou skalku doporučovala také drenáž, ale protože vody všude u nás spíše ubývá, není to nezbytností.
Obecně platí, že čím menší svah a vlhčí místo, tím vyšší vrstva drenáže by měla být, klidně až 50 cm. Naopak, na velmi suchém a svažitém místě se můžete obejít i bez drenáže, nebo jen s minimální vrstvičkou. Jako drenáž se používá štěrk, obvykle stačí jedna frakce. Zemina by neměla tvořit hroudy, pokud není dostatečně sypká, doplňte ji pískem. Skalničkám stačí písčitohlinitá půda, ale pokud jste se rozhodli na skalku umístit i jiné rostliny, třeba trvalky, je vhodné ji doplnit o rašelinu nebo trochu kompostu.
Na drenážní vrstvu je vhodné položit geotextilii, která je jednak další přirozenou obranou proti plevelu, ale slouží také k oddělení drenážní vrstvy štěrku od ozdobných kamínků na skalce. Navíc se díky geotextilii daří usměrňovat, kde na skalce porostou rostliny. Geotextilie na skalku musí drenážní vrstvu do stran všude přesahovat. Na drenáž se umisťuje substrát, aspoň částečně. Zbytek můžete doplnit po umístění kamenů. Ohraničení skalky můžete udělat buď pomocí tzv. neviditelného obrubníku, nebo ze souvislé řady kamenů, které zabraní tomu, aby se při přívalových deštích ze skalky odplavila zemina a štěrk. Souvislou řadou se ale nemyslí dokonale rovný tvar, jen, že by mezi nimi neměla být mezera. Naopak, nepravidelnost bude vypadat přirozeněji.
Kameny
Kameny na skalku by měly vždy být jednoho druhu. Pokud už nějaké kameny v zahradě máte, měly by být ze stejné horniny. Míchat cokoli, co najdete na výletech, na jednu skalku, není dobrý nápad. V případě, že si chcete kameny koupit, preferujte nákup v kamenolomu v blízkosti svého bydliště. Tam můžete získat z jednoho ložiska různě velké kameny, třeba i v různých barvách, ale vzájemně ladící. Navíc je podklad z takových kamenů pro rostliny stejný i z hlediska kyselosti. Kamenitá část by měla tvořit alespoň polovinu plochy skalky.
Pokud jde o umístění kamenů, nezkoušejte vyrábět bizarní tvary a stavět je na špičku. Většina kamenů je v přírodě uložena na šířku, přičemž ty největší balvany na horách najdete vždy na úpatí, ne na vrcholu. Stejně tak by to mělo být i na vaší skalce. Nikdy by se nemělo jednat o pravidelné rozložení. V přírodě také najdete symetrii jen velmi výjimečně. Po uložení velkých kamenů vysypte prostor mezi nimi zeminou a okrasnými kamínky. Finální podobu doplňte skupinami menších kamenů.
Pozor na štěrbiny, musí být dostatečně velké pro vybrané rostliny. Lépe nechat mezi kameny více místa a pak je doplnit menšími kamínky či štěrkem než kameny zpětně vykopávat, aby bylo dost místa pro rostlinky.
Čím větší je kámen, tím pevněji by měl být v podloží ukotven, aby se nehýbal a také aby z půdy či štěrku jako by vyrůstal. Vaším heslem budiž přirozenost. To platí i o pěšinkách, bez kterých se u větší skalky neobejdete. I ta by měla vypadat jako stezka v horách, která se proplétá mezi skalami a jsou na ní menší i větší kameny či štěrk. Také pěšinka na skalce by měla působit stejně. Pokud jste si skalku založili na podzim, podívejte se, jak vypadá, případně doupravte usazení kamenů. Jarní skalku nechte aspoň pár dní, než začnete se sázením rostlin.
Rostliny
Rostliny jsou součástí i moderních skalek. Každá skalka je originál, a i když se budete moc snažit, dokonalou kopii skalky, kterou má kamarád uděláte jen těžko. Nejdříve byste měli začít většími rostlinami – keříky a stromky na skalku. Dobře vypadají také zakrslé dřeviny na skalku a u nás jsou nejoblíbenější borovice a jalovce.
V geotextilii si na vybraném místě vyřízněte otvor pro rostlinu do kříže a rostlinu zasaďte dostatečně hluboko do substrátu. Dále už závisí na vaší fantazii a preferencích. Je dobré kombinovat zelené a kvetoucí rostliny, rostliny na určeném stanovišti i jiné rozrůstající se do plochy. Skvěle vypadají také traviny.
Každý zahrádkář si časem nejlépe ověří, jakým rostlinám se bude na jeho skalce dařit. Květiny vhodné na skalku mohou být trvalky, alpínky, skalničky, půdokryvné rostliny na skalku atd. V počátcích vyzkoušejte rostliny na skalku podle doporučení zkušenějších skalničkářů, například:
Lokality na slunci
- jihoafrická delosperma, kobercový flox, lomikámen, mateřídouška, netřesk, nízký kosatec, pupalka, rozchodník, rozrazil, rožec, tařice horská
Lokality v polostínu
- dymnivka žlutá, dřípatky (horská a karpatská), hosta, kandík, prvosenka, trávnička přímořská
Suché lokality
- čistec, hlaváček jarní, karafiát skalkový, kostřava, netřesk, opuncie
Každá rostlina potřebuje jinou péči, jiné množství vláhy. Časem si ověříte, zda jste si pro svou skalku vybrali ty pravé, a pokud jste se netrefili, můžete je jednoduše vyměnit za jiné.
Skalka pro vás možná bude pro vás vášní na celý život. Ať už jste se rozhodli začít s mini skalkou, malou skalkou nebo se rovnou pustit do co největší, ať vám přináší jen samou radost a krásné výhledy na rozkvetlá skalní zákoutí.
Vyzkoušejte také článek o ostružinách nebo o tipech na zavařování okurek.
