8 Tipů: Jak uspořádat domácí skleník?

Není nad domácí skleník. Když je dobře postavený, tak udrží vyšší a stabilnější teplotu i vlhkost, navíc vaši úrodu ochrání před nepříznivými vnějšími vlivy, jako jsou vichřice či krupobití. Na druhou stranu nevýhodou je absence deště, kterou ale naopak ocení rajčata a poměrně rychlé vyčerpání půdy. S tím vším si ale poradíte, a ta trocha práce navíc se zase zúročí ve formě větší úrody, třeba i několikrát ročně.

1. Využijte nejvíce skleníkový efekt

Domácí skleník je skvělý pro pěstování plodové zeleniny, která v něm roste i zraje rychleji. Nebojte se a využijte ho také pro jarní předpěstování sazenic zeleniny a květin. Není nad rané ředkvičky, saláty a bylinky. Krátkovlnné záření prostupuje sklem a vytváří teplo, to se uvnitř drží a utíká jen pomalu. Vzduch se stále více ohřívá, jsou zde tedy mnohem lepší podmínky pro růst nežli venku – skleníkový efekt je v tomto případě přínosný. Na jaře pak místo větrejte přes den, kdy je teplota nejvyšší, a na noc ho pečlivě zavřete.

2. Čistá skla jsou základ

Udržujte skla dokonalé čistá. I malá vrstva prachu brání přísunu světla. Aby na nablýskaná skla nedoplatili životem ptáci, opatřete skleník UV samolepkami, které lidské oko téměř nevnímá, ale opeřenci je vidí jako zářivě modré. Nebo okna zkrášlete k tomu určenými průsvitnými barvami, stačí pár tahů, aby bylo zřejmé, že tudy není možné prolétnout.

3. Obměňujte půdu

Vydařila se vám loňská úroda? Potom je potřeba půdu ve skleníku pořádně nakrmit, aby dočerpala potřebné živiny. Nejlepší je, když na podzim dáte půdě organické hnojivo nebo kompost, aby se živiny postupně uvolnily do půdy. V případě, že přihnojujete zvířecími výkaly, je třeba mít uleželý materiál z loňska nebo ho zapravit do zeminy se slušným předstihem, aby sazeničky nespálil. Měl by postačit měsíc nebo dva, ale je potřeba půdu párkrát zalít probiotickou zálivkou na kompost, aby mikroorganismy stihly vykonat svoji práci, uvolnily živiny, potlačily patogeny a urychlily rozklad organické hmoty.

Po pár letech je dobré zeminu ve skleníku vyměnit za čerstvou venkovní půdu ze záhonů. Horní vrstvu skleníkové půdy vykopeme a spravedlivě rozdělíme mezi záhonky, kterým jsme předtím ubrali.

4. Pěstování v nádobách

Velkými pomocníky pro vás budou květináče, pokud skleník stojí na podloží nevhodném pro tvorbu záhonů. Alternativou je sice pěstování v pytlích, ať již na plocho položených a opatřených otvory nebo stojících. Pozor, ale půda v takových nádobách snáze vysychá a musíte dbát proto na zavlažování.

5. Využijte každý metr

Skleníkové regály či parapety jsou šikovné pro předpěstování sazenic. Navíc je snadno sklopíte, pokud to konstrukce umožňuje, aby nepřekážely vyšším rostlinám. Nebo pod nimi naopak pěstovat rostliny nižší a na nich nechat bujet truhlíky s bazalkou a dalšími teplomilnými bylinkami. Plné parapety se zvednutými okraji můžete vyplnit štěrkem nebo pískem a ten podle potřeby vlhčit.

Rostliny v pěstebních nádobách zasazených do písku si budou odebírat vlhkost podle potřeby. Využijte i závěsné košíky, do těch můžete zasadit třeba jahodník.

6. Zatopíme nezatopíme

Vytápění umožní celoroční růst i choulostivých rostlin, ale přijde hodně draho. Jiné je to ovšem s přitápěním, které zajistí pouze podmínky pro zimování rostlin, jež nesnášejí mráz. Stojí méně a pro toho, kdo pěstuje mnoho přenosných rostlin, může být velmi užitečné. Zatím málo rozšířenou variantou jsou topné kabely, které zanoříte do písku. Sazeničkám teplo od kořenů totiž svědčí.

7. Co s větráním?

Nemoci se nevyhýbají ani skleníku, proto větrejte co nejčastěji. Zvlášť když je venku hezky a slunečno. Nejpohodlnější je automatické otvírání oken, které se řídí venkovní teplotou. Jednoduchý automatický otvírač koupíte už od pětistovky, kvalitnější zhruba za tisícovku. Okna by měly být nejméně dvě, aby vzduch mohl proudit. Jakmile se oteplí, nechte otevřené i dveře. Nejen kvůli větrání – k rajčatům a paprikám musíme připustit opylovače.

8. Načasovaná výsadba

Snažte se zvolit správný termín výsadby. Některým druhům zeleniny (patří mezi ně například ředkvičky, raná mrkev, salát, roketa, hrách, košťáloviny či pórek) prospívá denní teplo a neohrozí je ani noční chlad, proto je lze i do nevytápěného skleníku vysévat poměrně časně. Naopak choulostivá rajčata, lilky, papriky, dýně, okurky, melouny či cukety může mrazivá noc zničit, proto je ani do skleníku neumísťujte předčasně. Pravda, lehký mráz nemusí do vyhřátého skleníku proniknout.

Domácí skleník je opravdu k nezaplacení. Jakmile si vše uzpůsobíte, budete jen nadšeně sbírat úrodu a těšit na tu budoucí.

Po přečtení našeho článku se podívejte na další, třeba jak na lepší stravování nebo jaké jsou nejlepší bylinky na zahradu.